PRESS
 

Ofset ve dvou? Nelze? A přece. (Polygrafická Revue 9/2008)

Tiskárna Marty Plus ze Starého Města u Uherského Hradiště je příkladem efektivity polygrafických strojů.


  Na Uherskohradišťsku nenajdete obdobně velké tiskárny jako na sousedním Zlínsku. O důvodech můžeme jen spekulovat, nesporně mezi ně bude patřit tradice. Konkurence mezi malými rybami není ale o nic méně ostrá než mezi velkými… Jak v ní obstát, jsme se jeli přesvědčit do Starého Města u Uherského Hradiště. Zdejší tiskárna Marty Plus s dobrým technickým vybavením, značnou produkcí a heslem "Tisk skoro božský" má totiž kromě pracujícího majitele Martina Hrabce jen jediného dalšího zaměstnance.


01 (29K)

M. Hrabec, kterému byste pro jeho chlapecký obličej šestatřicet let ani zdaleka nehádali, se vyučil tiskařem na olomouckém polygrafickém učilišti. Původně chtěl být malířem či grafikem jako jeho dědeček, který se za války vyučil u Bati typografem a pak třicet let užil grafiku na hradišťské uměleckoprůmyslové škole. M. Hrabec si "čmáral" celé dětství, bohužel v té době nebylo nijak jednoduché se na uměleckou školu dostat. Na dědečkovu radu to tedy zkusil podobně jako on přes polygrafii. A už u ní zůstal. I když s jednou mezihrou: v letech 1993-4 se věnoval americké retuši, začínal zde s ní jako jeden z prvních na Moravě, ale málokdo ji tehdy byl ochoten dostatečně zaplatit. Takže spíše než domy či plátna maloval obrázky na nádrže motorek. Jeho největší zakázkou byl ovšem autobus, za což dostal podle vlastních slov "královsky" zaplaceno.


  Po absolvování Střední polygrafické školy v Olomouci nastoupil M. Hrabec do zdejšího provozu tehdejších Moravských tiskařských závodů. S olomouckým učilištěm dodnes udržuje dobré vztahy a několik tamních studentů u něj praktikovalo v rámci odborného výcviku. Žáci prý ale často neměli o práci skutečný zájem: až teď, v posledních letech se zdá, že "svítá na lepší časy".


  Většina spolužáků M. Hrabce z tiskařiny (na rozdíl od grafiků) v oboru zůstala, někteří pracují i na významných pozicích v různých moravských tiskárnách. On sám si ale vybral jinou cestu. Začátkem 90. let využil nabídky stát se podílníkem dceřinné firmy akciové společnosti zabývající se tiskem na Uherskohradišťsku. Po dvou letech akciová společnost zanikla, odkoupil proto zbývající podíly na tiskárně a tak vznikla společnost fungující dodnes.


  Za dobu své činnosti tiskárna několikrát změnila místo působení. Tři roky strávila v nedalekém Velehradě, ten je ale podle M. Hrabce pro zákazníky "psychologicky daleko" a prostory již rostoucí výrobě a technickému zařízení nestačily. Posledního půldruhého roku tiskárna sídlí v areálu školního statku nedaleko frekventované hlavní cesty ve Starém Městě.


Zázraky do dvou dnů

03 (26K)

  Jde o merkantilní tiskárnu, která vyrábí i velmi náročné zakázky. Tiskne propagační tiskoviny, prodejní displeje, knihy a brožury, časopisy, mapy, kalendáře, ale i periodika na novinovém papíře, jako jsou místní, farní či firemní zpravodaje, Direct maily nejen tiskne, ale i balí, rozesílá poštou či rozváží k zákazníkům vlastní autodopravou, kterou sváží do agentur zakázky i z jiných tiskáren či od subdodavatelů.


  M. Hrabec se zaměřuje i na krátké termíny dodání: "zázraky do dvou dnů". Poslední jeho velkou akcí byl tisk pro setkání křesťanské mládeže na Velehradě: ve tři odpoledne mu dodali data, nazítří v osm hodin ráno si vyzvedli 10 000 kusů zpravodaje. Před léty v začátcích tiskárny pracoval i pro známou Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, pak se ovšem s jejím vedením názorově rozešli. Tiskl také pro klášter v Rajhradě, Hradišťskou galerii, část produkce jde v současné době i do zahraničí (například do USA, Velké Británie či Rakouska). Tiskne i pro zlínskou Univerzitu Tomáše Bati. Zajímavou zakázkou byly tiskoviny pro výstavu a dílnu mladých umělců v Drážďanech. Kurátorka výstavy během víkendu dohlížena u stroje a osobně kontrolovala každý tiskový arch. M. Hrabec totiž zákazníky "k výjezdu" pouští, a ti to velmi oceňují.


  Od počátku existence tiskárna pracuje zejména pro stálé zákazníky (někteří z nich zde tisknou po celou dobu). Většinu z nich představují agentury. Spolupráce s agenturami má ovšem i svá úskalí. Když se v některé z agentur vymění pracovníci, musí jim vysvětlovat všechno znovu: co jsou to vrstvy, spadávky, proč používají RGB místo CMYK (třeba v celém katalogu)… "Někdy se cítím jako učňovské středisko," říká. Slabinou bývají také velmi nekvalitní skeny - takovou zakázku jednou raději nechal grafikem přeskenovat na vlastní náklady, naštěstí mu to nakonec zaplatili. Dnes již naštěstí většina zákazníků ráda zaplatí o 5-10 % více a přenechají za to kontrolu grafiky přímo v tiskárně.


  Už také zažil období, kdy to chtěl všechno zavřít. Loňský rok byl ale podle něj výborný, letošek je také poměrně dobrý. Před dvěma lety udělal tlustou čáru za neplatiči: pro klienty se špatnou platební morálkou tiskne pouze za hotové.


  Tiskárna má dnes sice, jak jsme už řekli, kromě majitele jen jednoho stálého zaměstnance, ale pravidelně zde pracují členové rodiny i partnerka M. Hrabce, zejména při dokončovacích pracích.


Stroje zde mají jména

02 (23K)

  Začínal na dvoubarevce Polly z Dobrušky, poté sloužila v tiskárně tři roky čtyřbarevka Polly 466, kterou letos vyměnil za pětibarevku Polly 566 s filmovým vlhčením a pultem dálkového ovládání. "Nový" stroj koupil z druhé ruky, od stejné tiskárny ve východních Čechách jako ten předchozí. Skutečně nový stroj M. Hrabec kupovat nechce, tento "luxus" přenechává větším tiskárnám. Ostatně už to jednou zkusil, jeho první tiskový stroj byl nový a nikoli na leasing, ale na úvěr. Splácet jej prý byla "síla"… I na strojích repasovaných ale podle něj není problémem vytisknout náročné tiskoviny.


  Pollynám je věrný i díky tomu, že se podle něj technologicky a vnitřním uspořádáním dosti podobají adastům, na nichž se učil ve škole, navíc je za ta léta velmi dobře zná. Jeho spolužáci, jak říká, zejména u konkurenčních značek často žehrají na zvyšující se krytování strojů, na které v záruční době prakticky nesmí sáhnout: už jen pokus odkrýt bočnici si díky čidlu stroj okamžitě zapíše do paměti a hrozí ztráta záruky.


  Složitější opravy konzultuje či na ně rovnou zve mechanika, který kdysi pracoval v Dobrušce na vývoji a tyto stroje zná dokonale. Zažili s ním i situaci, kdy pracoval na náročnější opravě celou noc až do rána a protože se mu ji nepodařilo dokončit v jednom zátahu, prohlásil: "Odcházím poražen."


  Na Polly 566 tiskne M. Hrabec na papír v gramáži 30-350 g/m2 s tloušťkou do 0,5 mm, rychlostí do 12 000 obratů za hodinu. Pro potisk poštovních obálek využívá jednobarvový Heidelberg TOK, který při obdobné gramáži jako předchozí stroj zvládne tloušťky až do 0,8 mm rychlostí do 10 000 obratů za hodinu.


  Pracuje zde i skládací stroj STAHL 47 s gramáží papíru 50-250 g/m2, V1 šestnáctistanicová Horizon MC 80a+c s čelním ořezem a V2 Planax Perfect-Binder FII s tloušťkou hřbetu 2-25 mm a výkonem do 200 ks/h. S horizonem jsou velmi spokojeni, za dva roky na něm "odešlo" pouze trafo. Na horizonu podle zkušeností M. Hrabce udělá jeden člověk za dvě hodiny to, co dříve trvalo třem lidem pět hodin.


04 (23K)

  Nezvyklé je, že všechny větší stroje zde mají pojmenovány ženskými jmény jako je Blažena či Elisabeth, jména jsou uvedena velkým písmem přímo na strojích. A firemní vozidla mají zase jména mužská, jako Berta či Ludva.


  Každý rok M. Hrabec pro zefektivnění výroby pořizuje buď další zařízení, nebo modernizuje stávající. Do budoucna uvažuje o koupi laminátoru na malé náklady - ceny těchto zařízení v posledních letech výrazně klesly. Tři roky má repasovanou řezačku Maxima Supraflex. Vlastní CTP jednotku nemá, spolupracuje s externím studem. Vazby, jako je V8 kooperuje v knihárnách nebo tiskárnách vybavených potřebnými technologiemi, kooperuje rovněž výsek a parciální lak. Tiskne barvami dodávanými Gummiprintem, papír bere zejména od Igepy, Antalisu a Ospapu. "Malé firmy nakupují vstupní materiál obvykle dráž, ale výrobky musí prodávat levněji než firmy velké," shrnuje M. Hrabec stručně základní problém v oblasti.


  Od počátku tiskárna podporuje různé kulturní, sportovní i společenské aktivity: mimo jiné hudební skupiny (Mňága a Žďorp, Sad Harmony), koncerty a festivaly (Buchlovské hudební léto, Trnkobraní ad.), sport (motoristickou ralley, skateboarding, jezdeckou stáj v Bzenci), dětská zařízení (festival mateřských škol Mateřinka, základní a základní umělecké školy), cestovatele (Expedice Maroko, Transylvania) a mnoho jiných aktivit.


md


Článek ke stažení ve formátu PDF (2,5MB)
 

  • KALENDÁŘE
  • PROPAGAČNÍ MATERIÁL
  • KNIHY
  • ČASOPISY
  • NOVOROČENKY
  • ŠÍTÁ A LEPENÁ VAZBA
  • BROŽURY
  • MAPY
  • VÝSEKY
  • ĆASOPISY
  • SNÁŠENÍ A VAZBA V
  • SPONZORING
2016 © TISKÁRNA MARTY PLUS, spol. s r.o.
mapa stránek  |  links  |  prohlášení o přístupnosti  |  vypnout CSS